9. Kapitola . Můj otec je magor...

19. října 2007 v 12:27 | Miracle |  Marauders Forever
To čumíte, co? No ano, Miracle to napsala dřív než po měsíci a půl! Zááázrak normálně! :D Nevím, asi jsem nemocná. :D Teda asi určitě, kdyš sedím doma a prolívám se čajem, ale vy víte, jak to myslím. :D (duševně nemocná, chorá Miracle patří do Bohnic a Gigi taky... to neřešte. :D)
Jak jsem slíbila, tak jsem i udělala... Odcitovala jsem v téhle kapitolce téměř doslova můj vlastní komentář u té minulé. Jsem blázen. :D Zkrátka a dobře, zase se budu opakovat - zřejmě nic mimořádného, ale Gigi se to líbilo, tak doufám, že se to bude líbit i vám. Adios Embryos!

Dobrých pět minut se ve vzduchu vznášelo tíživé ticho. Harry si na chvíli pomyslel, jestli kouzlo nepřestalo účinkovat. Pohlédl na fotografii a čekal, že znovu uvidí rozesmáté tváře svých rodičů a Siriuse, jak nezúčastněně mávají, nerušeni jeho problémy. Když se však zahleděl na fotografii, uviděl tři mladé lidi, jak se tváří nanejvýš zmateně.
"Pomůžete nám?" zopakoval Harry, tentokrát o něco naléhavěji.
"Jak?" polkla na sucho mladá Lily Potterová.
"Musíte nám říct všechno... všechno co víte." Kývl rozhodně Matt.
"Jste všichni tři členy řádu, jste v centru dění. Potřebujeme vědět cokoli by nám nějak mohlo pomoct v hledání viteálů." Pravil pevně Harry. Krásná zrzka na fotografii ho upřeně sledovala. Tak tohle byl její syn? Harry... krásné jméno. Určitě ho vybral James. Pohled jí zjihl. Viděla pře sebou mladého muže, jakoby z oka vypadl jejímu novopečenému manželovi... jen ty oči měl její. Od oka jí ukápla jedna slza. Jaká ironie. Vždyť její syn... její Harry může být skoro stejně starý, jako James. Ani ho neviděla vyrůstat... Nebyla s ním, když mu přišel dopis z Bradavic. Nebyla s ním, když ho přijali do famfrpálového družstva, když se poprvé zamiloval, když skládal NKÚ... Byla po tom všem ještě vůbec jeho matka? Tolik by si přála být s ním. Dala by za to cokoli. Jenže osud to napsal jinak. Jediná možnost, jak mu všechno aspoň částečně vynahradit byla mu pomoct při boji s Voldemortem. Pomalu odtrhla pohled od Harryho a rozhlédla se kolem.
"Tohle je snad zlej sen! Jak je tohle možný!" otevřel Sirius nechápavě pusu a gesty naznačoval Jamesovi, že se asi zabije. Harry nikdy neviděl Siriuse tak vyvedeného z míry. Musel se pousmát. Kdyby na něj někdo najednou vychrlil tolik informací, navíc tak absurdních, jak se třem mladým lidem na fotografii bezpochyby musely zdát, asi by z toho taky nebyl dvakrát moudrý. Pořád mu ještě nedocházelo, co se vlastně děje. Najednou měl možnost mluvit se svými rodiči, se Siriusem... Byl to zázrak. Zamyslel se. Sirius na fotografii pořád mlel pantem a zubil se. Jak jen ho Azkaban změnil. Ano, Sirius, kterého znal byl sice v duši pořád dítětem, ale třináct dlouhých let ho naučilo brát svět vážně. Možná víc, než sám chtěl.
"Héééj! Planeta země volá Harryho Pottera." Dloubl do něj Matt a tím ho vrátil zpátky na zem. Zaposlouchal se do hovoru...
"Teda Dvanácteráku, máš ty to povedenýho synátora! Vždyť on je ještě horší, než ty! Poslouchal jsi ho vůbec? Ahoj, milí rodiče, jsem váš syn. Tohle je zase tvůj syn Siriusi. Jsem rád že vás poznávám. Ještě bych vám měl říct, že jste už šestnáct let po smrti. A teď vám povykládám svůj životní příběh. To bylo tak... V jedenácti letech jsem se utkal s učitelem, ve kterým se usídlil Voldík o kámen mudrců. Samozřejmě jsem vyhrál. Ve druháku jsem odkrouh baziliška, ve třeťáku jsem zachránil Siriuse, pak jsem zdrhl Voldymu ze hřbitova, málem jsem se zabil na ministerstvu a jen tak úplně mimochodem tam umřel i tady Sirius. Ta kráva Bellatrix ho hodila za závěs a jeho to tak vzalo, že umřel, chudáček. Ale vím, že vás to nezajímá... Jo a minulej rok jsem se dozvěděl o viteálech. Celej svět mě měl za magora, ale jinak všechno v normálu, vlastně jsem nic nedokázal." Vychrlil ze sebe Sirius jedním dechem a zuřivě gestikuloval rukama. "Ach, ještě jsem zapomněl poznamenat, že tady Tichošlápek byl zavřenej třináct let v Azkabanu za to, že ten debil Červíček to zdupal a přidal se k Voldymu. A aby nebyla nuda, tak Srabus killnul Brumbála. Chápete, co nám právě řekl!?!" zaúpěl, když na něj novomanželé Potterovi vrhali napůl starostlivé, napůl chápavé pohledy.
"To se spraví, Tichošlápku." Poplácal ho James přátelsky po zádech.
"Pochybuju..." protočil Sirius teatrálně panenky a založil si ruce na prsou. Zarputile se díval kamkoli jinam, jen ne na Jamese s Lily. Jeho pohled se stočil k mladíkovi po Harryho pravici. Byl mu tak podobný. Ostře řezaný krásný obličej se širokou bradou. Stejně veselé, ocelově šedé oči a dlouhé, uhlově černé vlasy elegantně spadající do obličeje. Musel se usmát.
"Já mám syna, lidi! No není to šílený?" uchechtl se po chvilce hořce. Harrymu se zazdálo, jakoby v jeho hlasu zaslechl náznak dojetí, ale Sirius vždycky uměl nežádoucí pocity dobře skrývat, a tak se raději jen oslnivě zazubil. "Ale že se mi poved, Jamesi?" nafoukl se pyšně jako žába.
"Vidíš, už se to spravilo. Zase se naparuje." Usmál se James na Lily.
"Ehm... já tu ještě jsem." Sykl uraženě Sirius a zjevně se zatvrdil, že bude uražený až do konce svého života. A ani v nejmenším mu nevadilo, že jeho život vlastně už skončil. Stál na fotografii, ruce naštvaně překřížené na prsou a ublíženě pozoroval girlandu květin, která vysela nad jejich hlavami. Jenže jednou ze Siriusových mnoha špatných vlastností bylo, že nevydržel dlouho mlčet...
"Můžu mít pár otázek?" protrhl po chvilce rozpačité ticho, které mezi dvěma mladíky a jejich rodiči zavládlo. Harry s Mattem se na sebe pobaveně podívali a nakonec přikývli.
"Můžeš mi laskavě Harry říct, jak může člověk umřít, když jenom přepadne za závěs?!" podupával přísně nohou. Harry se musel usmát.
"Sám nevím. Do dneška to nechápu." Zavrtěl hlavou a bylo mu líto, že Siriuse zklame.
"No super. Tak já se ani nedozvím, jak jsem umřel! Neříkejte mi, že jsem přepadl přes závěs, ještě k tomu kvůli tý huse Bellatrix! To jsem si teda zasloužil lepší smrt, Jamesi, ne?" podíval se sebejistě na svého kamaráda. James se na něj jen usmál.
"Tichošlápku, promiň, ale není to jedno?" pravil shovívavě. On i Lily byli plně zaměstnáni přemýšlením o Harrym. O chlapci, který se tu najednou objevil, o jejich synovi. James byl na něj hrdý. Tolik toho dokázal. Ale co ho potěšilo nejvíc, byl i Harry proslulým nebelvírským chytačem. James byl na famfrpál zkrátka vysazený a ani v takovéto výjimečné chvíli se od něj nedokázal odpoutat. Zdálo se, že jediná citlivá a empatická Lily Potterová cítila závažnost nastalé situace. Sirius si to buď vůbec nepřipouštěl, nebo připouštěl, ale snažil si uchovat svou masku a tak pořád jen brebentil a stěžoval si. Sem tam utrousil nějaký vtip a Matt s Harrym se skvěle bavili. James se oddával snění o svém synovi, nejlepším chytači za poslední století a Harrymu s Mattem pořád ještě ve skutečnosti nedošlo, s kým že to právě hovoří. Jen Lily vnímala ten okamžik v celé své kráse. Neměla daleko k pláči.
"Prozraď mi, mladej, s kým že tě to mám?" zazubil se Sirius šibalsky na Matta.
"Taylor Bellová, říká ti to něco?" ušklíbl se Matt.
"Bellová? TAYLOR BELLOVÁ? Děláš si srandu? Je to taková ta malá opálená brunetka od nás z ministerstva, že jo? Vždyť mě nesnáší!" Poklepal si Sirius významně na čelo.
"Zjevně ne tak moc, jak si myslíš! Uchehchtl se James a jeho pohled jasně říkal: Já-to-věděl.
"Co je horší? Zamřít smrtí zapadnutím za závěs, nebo mít dítě s Bellovou? Podrbal se Sirius přemýšlivě na hlavě.
"Ty jseš šašek, Tichošlápku." šťouchl do něj James. Ještě půl hodiny pokračovala tahle debata o ničem a o všem, když se Jamesovi KONEČNĚ podařilo přesvědčit Siriuse, že tady opravdu nejde o blbej vtip, ale o tvrdou reality, takže mu konečně sklaplo a mohly se začít řešit viteály. Harry věděl, že od jeho rodičů a Siriuse se toho asi zrovna moc nedozví, to spíš očekával od fotografie Albuse Brumbála s Fawkesem. I tak ale neopomenul se jich na všechno zeptat. Jeho očekáváni se splnilo - nic se nedozvěděli. I tak měl ale dobrý pocit z toho, že jako první fotografii vybrali právě tu ze svatby jeho rodičů. Nějaké viteály mu v tu chvíli byly naprosto ukradené. Aspoň na chvilku si chtěl sobecky užívat toho, že konečně může mluvit se svými rodiči.
Ručičky hodin se překululily přes druhou hodinu ranní a Harry s Mattem se chtě nechtě museli rozloučit se svými rodiči. Měli pro dnešní večer ještě mnoho úkolů. Harry zaklapl album s fotografiemi a znaveně si promnul oči za kulatými brýlemi. Po chvilce zavadil pohledem o Matta. Tvářil se zvláštně. Pro něj naprosto netypicky... zamyšleně.
"Na co myslíš?" zeptal se zaujatě Harry, i když odpověď pravděpodobně znal.
"Můj otec je větší magor, než nás pět dohromady." Ucehchtl se spokojeně. "Přesně tak jsem si ho představoval, když mi o něm máma vykládala."
Zbytek noci proběhl poměrně poklidně. Matt jako správný syn svého otce dělal čest svému jménu a načal láhev ohnivé whisky, kterou s Harrym průběžně popíjeli až do rána. Mezitím si povídali. O Harrym, o Ginny, Mattovi, Amelii, Hermioně, Ronovi, Voldemortovi, o jeho viteálech... a v neposlední řadě o jejich rodičích. Harry se po dlouhé době cítil zase šťastný, spokojený, bezstarostný. Věděl, že tam někde venku číhá Voldemort v plné síle, že jeho smrtijedi si nenechají ujít jednou příležitost, jak se Harryho zbavit. Že tam někde venku jsou ukryté ještě čtyři viteály, které je potřeba zničit. Ale taky věděl, že si našel dva nové úžasné přátele a že poprvé za celý svůj život má možnost promluvit si se svými rodiči. Cítil se skvěle. Celou noc ho provázel pocit jakési úplnosti. Jakoby celých sedmnáct let byl skládačka, které chyběl jeden zásadní dílek a on ho najednou našel. Za celou noc stihly s Mattem rozluštit celý záznam o oživování fotografií ze záhadné knihy a pro jistotu ho přepsali a uložili pro pozdější použití. Nechtěli, aby se obzvlášť Hermiona dozvěděla o jejich tajném plánu. Alespoň ne teď. Měli v plánu jí to dřív nebo později říct a počítali s tím, že bude zuřit. Pokud to ale zatím chtěli udržet v tajnosti, museli knihu vrátit dřív, než by si Mione něčeho všimla. A bylo více než jasné, že i následující noc budou návod potřebovat. Chystali se na oživení fotografie Brumbála. Ale dnes už toho na ně bylo moc. Celou noc nespali a jen sepisovali důležité poznámky a dohady o místech ukrytí viteálů. To, že mezitím popíjeli mimořádně silný alkohol jim k čilosti zrovna nepomohlo.
Brzo nad ránem, sotva začalo svítat se tiše vyplížili na chodbu a oba skrytí pod neviditelným pláštěm opustili sedmé patro a mířili si to do nebelvírské věže. Když si však ve společenské místnosti strhli plášť a spokojení sami se sebou se znaveně vyvalili na jednu z pohovek u krbu, čekalo je nemilé překvapení.
"KDE-JSTE-BYLI?" vypálila na ně Hermiona, která neomylně čekala v křesle vedle nich právě na naše dva provinilce.
"Byli jsme si popovídat. Trošku jsme popíjeli a tak..." pokrčil Matt rameny ve snaze zachránit nastalou situaci.
"Myslíte si, že jsem úplně blbá?" zamračila se Mione a vypadala, že každou chvilku vybuchne. Byla celá rudá a tvářila se nanejvýš nebezpečně.
"Ne, to by jsme si nikdy nedovolili-" začal uklidňujícím hlasem Harry, Hermiona ho však nekompromisně překřikla.
"Aha? Tak proč mi lžete do očí? Vždyť máte knihu a dobře vím, co jste chtěli udělat! Netvrďte mi, že jste si byli povídat a vzali jste si tu knihu jen aby jste měli co číst!" bublala vzteky. A oprávněně. Jak můžou být tak nezodpovědní? U Matta se to dalo čekat. Sirius byl taky takový a on byl celý po něm. Bezstarostný a nezodpovědný. Ale Harry? Myslela si a doufala, že aspoň on by mohl mít rozum.
"Máš pravdu." Rozhodl se jít Harry s pravdou ven. Nemělo cenu nic zapírat. Stejně by na to při její inteligenci přišla a navíc to bylo tak zřejmé, že by na to nejspíš došel i takový tupec, jako Crabbe, nebo Goyle. A jen by byla víc naštvaná, že jí to neřekli. Takhle to bude lepší. "Opravdu jsme si nebyli číst..." usmál se provinile a opatrně jí podal album rozevřené na stránce se svatební fotografií.
"Tak to teda ne, Jamesi! Žádná přivítaná se ztrátou svobody, nebo jak ty tomu říkáš, nebude!!! Vždyť jsi měl rozlučku se svobodou a zřídil ses se Siriusem tak, že radši ani nechci vědět, co jste všechno vyváděli!" slyšel Harry podrážděný hlas Lily Potterové a Siriuse s Jamesem, jak se tiše pochehctávají.
"Ale lásko. Musím přece oslavit, že mám tak úžasnou manželku!" zazubil se mladý James Potter a přitáhl svojí krásnou nevěstu k sobě.
"Budeš mít možnost o svatební noci." Ušklíbla se Lily a prstem mu laškovně přejela přes špičku nosu.
"Teda Paní Potterová, vy jste pěkně nemravná!" rozesmál se James.
"Ni jistě, jen si cukrujte, nic proti. Ale Lily, něco nám neupřeš: musíme s Jimmim zapít naši smrt!" ušklíbl se Sirius.
"Ty jseš takovej vůl, až to pěkný není, Tichošlápku." Rozchechtal se James. Mione jen šokovaně hleděla na fotografii a naprosto vykulená klesla zpátky do křesla.
"To snad není pravda!" zaúpěla tiše.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 gigi gigi | Web | 19. října 2007 v 12:30 | Reagovat

Teda Mir! Když jsi mi to poslala, tak jsem si - upřímně - myslela,, že to bude sranda... Ale takováhle?!? Já jsem málem, spadla ze židle!!! Máš mě na svědomí!!! Myslim, že se celej den budu utápět v depresi... Tohle byl blbej nápad, psát s tebou... To si člověk sníží seběvědomí o 200 procent....

Jediná výtka: TOHLE že má být pořádná hádka!!!???!!! Ty si mi slíbila rozzuřenou Hermionu - dobře, to bylo. Ale tak krátce?

:-D Prostě je to moc moc moc povedená kapitolka... Děsně se mi líbí a tag...

Jo, doufám, že dlouuhej komentář to je... Ale kdoví... :-D

Na takový, jako je třeba Adriane (možná, že sem zkomolila jméno) u Nelien nemám...

A teď budu muset zase psát... Právě jsem dopsala Toma a chystala jsem se na další kapitolu k životu... (21. - 20. uý mám, ale ještě jsem ji nepřidala...) ale asi budu muset začít psát M-F... A docela se i těšim...

Jóóó!!! Povedl se mi hodně dlouhej koment!!! Lidi, slavte.... A taky komentujte.

:-D

P.S.: Jasně, že se mi to líbilo, cvoku... Mimochodem, na jaký oddělení chceš? Já nevim, ale mám pocit, že u mě si nebudou vědět rady... Ono... Smíchání všech psychických nemocí... Je na to oddělení? Nebo mě rovnou odstřelej? Asi se du mrknout na net...

2 Miracle Miracle | E-mail | Web | 19. října 2007 v 12:41 | Reagovat

Drahá Gigi,

tak zaprvé k tý Mione: Víš, říkala jsem si, že ti udělám radost a rozzuřrenou Mione nechám na tobě. :D Jak jde o hádku, byla bych schopná se rozepsat na další čtyři stránky a to by pak byla nekončná kapitola. Ale ten konec přímo vybízí k tomu, abys v hádce pokračovala... Abys rozpoutala mega hádku!!! Představuju si to asi takhle:

"To snad není pravda!" zaúpěla tiše Mione a pevně stiskla oči. "Tak to jste pos.ali, chlapci! To jste teda něměli. Šmejdi nevděční!" popadla tajemnou knihu a přetáhla s ní Harryho po hlavě.

"Já jsem vám do Píííp říkala, že to nemáte dělat!!! Jak jste mohli?!?" vytáhla odkudsi bazuku a omluvně se na Harryho usmála.

"Astalavista, bejby!" rozchehctala se smíchem psychopatického vraha a stiskla spoušť. :D

Ne, dělám si prdel, ale v hádce určitě pokračuj! Snad chápeš... :D :D :D

A zadruhé, k tomu oddělení: odstřelit? Co tě nemá! Jdeme k mungovi na oddělení trvalých psychických poruch způsobených zaklínadly... třeba dostanem pokoj se Zlatoslavem... ;) :D

3 gigi gigi | Web | 19. října 2007 v 12:52 | Reagovat

Se Zlatoslaveeem!!! Ja chci k Mungovi!Ja chci k Mungovi!Ja chci k Mungovi!Ja chci k Mungovi!Ja chci k Mungovi!Ja chci k Mungovi!

Ehm... A víš, že to s tou bazukou není vůbec špatnej nápad? Zkusim to...

A moc ti děkuju za to, že na mě bereš tkovýhle ohledy... Vážně sem se těšila na hádku... (NEEE!!!!!!!!!!!!!!!)

4 Prongs Prongs | E-mail | Web | 19. října 2007 v 17:58 | Reagovat

super! jak jinak, že? nevim, co bych vám k tomu vic napsala... je skvělý jak rychle se tu objevila kapitola...

nádhernej vzhled...chtěla jsem se zeptat...ta amelie je ginny s přebarvenejma vlasama a očima a matt je sirius, že jo?

5 gigi gigi | Web | 19. října 2007 v 18:39 | Reagovat

Mě se neptej - já nic... To Miracle:-D Já jsem totiž absolutní antitalent na dělání na PC:-D A taky sem včera zjistila, že nemáme vůbec žádnej grafickej program... :-(

6 Kaitlin Kaitlin | Web | 19. října 2007 v 22:22 | Reagovat

Teda, tak tohle je naprosto bezvadná kapitolka..Já ani nemám slov..nejlepší z toho byl ten Sirius, to mě fakt pobavilo..=D To se ti opravdu povedlo..no, už zas melu nesmysly, takže to radši ukonším, tohle blbý blábolení..=D Jen doufám, že další kapitola tu bude co nejdřív =D

7 Ijo Ijo | 20. října 2007 v 12:59 | Reagovat

Fakt skvělá kapitolka doufám že příbyde nějaká nová brzo snad :-)

8 Miracle Miracle | E-mail | Web | 20. října 2007 v 18:29 | Reagovat

to Prongs: Přesně tak. Ginny a Sirius. Všímavá... :D

9 Lucinka256 Lucinka256 | 27. října 2007 v 15:53 | Reagovat

Já to celý přečetla a netrvalo mi to ani dva dny!:))

Tákže předem díky Gigi, že mi dala tenhle odkaz, protože jsem četla jen málo povídek s originálějším námětem, než je tenhle (pokud vůbec nějakou). A já jsem na ty originalitu holt vysazená (pozn. pro Gigi - říká ti něco světle modrej deštník, rozevřenej se krásně vyjímající v davu šokovaných studentíků? :-D To jen kdybys nepochopila tu mojí narážku na originalitu. :-D) No to je jedno.:)

Abych se přiznala, Sirius není mojí zrovna dvakrát oblíbenou postavou. Ale Matt jako jeho syn mi padl do oka... Nemohl by třeba začít chodit s nějakou Lucy? O:-) :-D

Jinak moc dobře napsaná povídka, několik hlášek mě rozesmálo tak, že když si na ně teď vzpomenu, začnu se smát znova. :-D Doufám, že příští kapitola tu bude brzo, poněvadž jsem celkem zvědavá, jak se to všechno bude dál vyvíjet!:)

Tak pá, přeju hodně štěstí v dalším psaní a (pokud o to budete stát) zase vám tu příště nechám komentář.:)

Zdraví Lucinka256

10 gigi gigi | Web | 28. října 2007 v 12:44 | Reagovat

BORIIIS!!! Tak se jmenoval, že jo? PAMATUJU...

11 Lucinka256 Lucinka256 | 28. října 2007 v 13:47 | Reagovat

Néne... Bedříšek přece... :P :-D

12 gigi gigi | Web | 28. října 2007 v 15:05 | Reagovat

No - skoro...:-D Na B... Ale tebe, jak tam poskakuješ a - sakra, cos jinýho dělala??? - bavíš naši třídu... Nezapomenu. Přísahám... Ani na Huberta (Dianin mobil - teď - byl to Hubert, že jo?) A taký... Na zkoušení v sekundě. A na kladku. A na to, jak jsi tykala Štěpánkovi. A... hmmm... Lucie, já tě asi v životě nevyženu z hlavy!!!:-D

Ježíš, já sem cvok...

13 Lucinka256 Lucinka256 | 28. října 2007 v 15:12 | Reagovat

Jé, mě tak strašně těší, že ses do mě zamilovala.. :-D :-D Že mě ani nemůžeš vyhnat z hlavy... :D:-D

Bavím třídu? OK, možná trochu, ale rozhodně né vědomně. Já mu to při tom zkoušení prostě musím nakreslit a že jsem mu tykala je omyl! :-D A ta kladka... no comment. :-D (Nejlepší byly fotony. .-D)

Jinak víš o tom, že Dia teď má ještě Lucy? Hubertek totiž dostal kamarádku -mp4. :-D

Nejseš cvok... :-D

14 gigi gigi | Web | 28. října 2007 v 15:17 | Reagovat

Jééé!!! Lucy... To je pekný... Ale Hubertek je originál...

Samozřejmě, že bavíš gtřídu. Lucie... Ty NESMÍŠ odejít!!! Co by sme asi tak dělali?  Kdo by tě nahradil? ("NIKDÓ!!!" vyjekla 4.A8)

Odejdeš a seš mrtvá. Přísahám...

Jo fotony!!! A oni dopadají... takhle... Šmarjá... Umírám...

15 Sseth Sseth | 29. října 2007 v 10:03 | Reagovat

to je super poviedka narazil som na ňu až teraz len tak ďalej

16 Lucinka256 Lucinka256 | 29. října 2007 v 16:27 | Reagovat

Mně osobně se Lucy prostě líbí nejvíc... Takový hezký jméno - Lucie. :-D

OK, tak vás možná trocšku bavím, ale rozhodně neumíslně. :-D Nevěřím tomu, že by všichni nechtěli, abych odešla... as¨poň jeden člověk by se našel (třeba já :-D). :-D

Už jsem třetí, kdo mi říká, že budu mrtvá... Začínám se báát. :-D

Fotony, fotony, fotony... Asi jako ty dnešní protony. :-D

17 gigi gigi | Web | 29. října 2007 v 18:54 | Reagovat

Hmmm... Ty si aspoň neměla ty díry... Já sem to věděla, jen jak vznikaj sem nevěděla... A mám za pět!

Sem blbeček, zdovolením!

Ale dneska ta výtvarka... Chabý.... Ale jak mi řekla... FŮŮŮJ!!! Barunko, tak mi úplně naskočila husí kůže:-D Myslíš, že někdo půjde na výtvarku? Příští rok? (Jestli nám zůstane Blažena... No, nevim, nevim...:-D

18 Lucinka256 Lucinka256 | 30. října 2007 v 21:09 | Reagovat

Já o dírách věděla jen to, že jsou kladný... Jenomže já to umím říct tak, aby to vypadalo, jako že vím, o čem mluvím, jenom se neumím vymáčknout... A na to mi on pokaždý skočí a pak mi tu otázku upřesní tak jednoduše, že by to věděl i naprostej debil. :-D Třeba jak se mě ptal právě na to, co vede proud v těch polokovech, tak to jsem nevěděla vůbec nic, ale kvůli tomuhle svýmu přesdtírání mám trojku a né pětku... Mi to takhle vyhovuje.  Nic nevím a stejně mi daj dobrou známku.:-D A Paštika mi na to taky skočil! :-D

Nejseš blbeček... To tady jsem já!:-D Kdybys viděla moje německý písemky... :'(

No já jsem si říkala, kdy Bláže ty nebo Bára skočíte po krku... Asi jako kdyby mně řekla Lucinko (já to sice používám ve všech přezdívkách, ale jinak úplně nensáším, když mi tak někdo říká :-D)... A na Vv budu muset příští šk. rok jít... SAKRA! Já jsem totiž na Hv úplně děsně levá, nepoznám jednu notu od druhý... Budu tam asi s Blážou sama... :'(:-D Co když je to skrytá pedofilka nebo jak se tomu nadává? :-D Tijejí Jindřícšci, Vašíčci, Jiříčkové a Jakoubkové by tomu napovídali.... :-D

Škoda že se nedá takhle elegantně zbavit taky těláku (náš best team by určitě rád odstoupil - aspoň teda já určitě :-D)

No a když už teda vedeme tu naší debatu tady, tak by to chtělo, abych se aspoň zeptala, kdy bude další kapitola? Poněvadž pokud dobře počítám, teď jí máš napsat ty! :-D

19 gigi gigi | Web | 31. října 2007 v 14:24 | Reagovat

Báře tak taky řekla??? Chudák...:-D

Hm... Nejde to a nejde...:-(

Jj... Naše strategie byli prokouknuty...:-( Předstírání:-D

20 Lucinka256 Lucinka256 | 31. října 2007 v 16:27 | Reagovat

No jasně... A Lucce řekla Lucinko... Má štěstí, že MNĚ tak neřekla.

Tak bude muset jít, jinak tě k tomu dokopu násilím! :-D

Takovou geniální strategii jsem vymyslela a voni mi jí prokouknou! Ok, tak jsme jí vykecaly, mno... :-D:-D Ale že jí prokoukly zní líp. :-D

21 gigi gigi | Web | 31. října 2007 v 16:50 | Reagovat

Já vim... A ta druhá nebyla nejhorší - ale slečna Drbna Drbenská (ty nebo Diana) se "omylem" prořekla před šatnou plnou holek...:-D

22 gigi gigi | Web | 31. října 2007 v 16:56 | Reagovat

Teď mě tak napadá... Když seš na icq online, tak proč se nebavíme tam?!?

Ach, ta logika...:-D

23 Lucinka256 Lucinka256 | 4. listopadu 2007 v 16:09 | Reagovat

Drbna Drbenská..:D To msuela bejt Diduška, páč v tom jsou dvě D... :-D

Ale proč se bavit na ic, kdžy se můžem bavit tady, né? :-D

24 01bob01 01bob01 | 8. ledna 2008 v 17:02 | Reagovat

tak trapny ze sem to ani necetl píííícusove

25 Ivi Ivi | 20. ledna 2008 v 10:55 | Reagovat

Kdyyy buuuuude dalsiiiii kapitolka po 10 ?????????????????piste na icq!!!

388-465-395!!!!!!!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama